Před nějakou dobou jsem začal koketovat s historickými technikami fotografických tisků a z toho důvodu jsem si musel pořídit osvitovou jednotku.
Bod 0 – zaujetí. Kdo se alespoň trochu pokouší fotografovat (myšleno digitálně) a pak následně tisknout s vé výtvory na papír, v černobílém provedení musí jednou dojít k názoru: „Hergot já z toho krámu tu černou snad nevymámím.“ Mě se to tedy nepovedlo. Sice vím, že když koupím ty správné papíry, dostanu se na plus mínus černobílou. I kvalita a výdrž těhle „zvětšenin“ je celkem ucházející. ALE. Ano právě to jedno „ale“ pořád se mi to nějak nezamlouvalo. Začal jsem hledat způsob jak dostat fotku z digitálu na papír. Pan GOOGLE ví snad všechno vysypal na mě přehršel informací o kontaktních tiscích.
Bod 1 – idea. Technik existuje velké množství, jsa laik vybral jsem si tu nejednoduší hurá do toho. No ještě ne hurá, nejdřív pomůcky a materiál. Papír, chemikálie, negativ a UV světlo. Papír, chemikálie a folii na negativ jsem promptně zakoupil kde se dalo. Co ale s tím UV vosvětlením? V dobách dávných používali tu nejdostupnější žárovku na světě, spíš teda na obloze. První pokus nedopadl sice perfektně, ale postačil FUNGUJE TO. Hmm a co budu dělat v noci? HA? Pokusy expozice horským sluncem, nic moc, to bude chtít nějakou tu UV bednu, jak jsem viděl na internetě.
Bod 2 – příprava. Hledal jsem hledal, nakolik taková škatule může přijít. Jenže tolik bych nedal dohromady ani, po prodeji jedný a druhý ledviny, srdce, jater, sleziny, levý ruky, pravý nohy a hlavy dohromady. Nedá se svítit musím si to postavit sám, jinak si opravdu nezasvítím. Zase internet spousty hledání čtení lámání cizích jazyků a návod nikde. Nakonec jsem si z návodů na úplně něco jinýho, vzal to co by se mohlo hodit, abych to stejně vymyslel jinak.
Bod 3 – realizace. Po dlouhém přemejšlení jsem měl seznam. Vlastní osvit, bedna, časovač, prosvětlovací (kopírovací) rám. Vlastní osvit jak jenom na něj, nejednodušší řešení je koupit zářivkové těleso s elektronickými startéry do podhledů. Tady se zastavím, proč takovou velkou krá.., dělám tisky o velikosti A3+ a to na papíry A2 takže … proto. Do něj UV zářivkové trubice, už stačí připojit kabel, strčit do zásuvky a svítíme. Bedna jsem si navrhl v hlavě, v Hornbachu nechal přiříznout OSB desky, šroubky, vinglíky a cirka dvě hodinky funění a sakrování. Bedna s osvitem je na světě. Prosvětlovací rám, na zkoušku stačí kdejaký cliprám, co se koupí v jakémkoli papírnictví. Ještě jedna OSB deska říznutá na rozměr obyčejného obrazového rámu, pantíky, kus molitanu kvůli přítlaku. Časovač není nezbytně nutný, u technik kde nějaká ta vteřina nehraje při osvitu roli, do budoucna mám jeden vyhlídnutý abych si udělal komfortní ovládání.
-=Jenik=-