Horké hlavy, aneb zkrat mezi ušima …

Malá úvaha o kauze WikiLeaks a hlavně o pobouřených davech.

Hned ze začátku bude nejlepší stanovit svůj postoj, nemůžu jinak než pronést Cimrmanovské „Odvážné, ale trestné.“. Server WikiLeaks upozornil na podivné praktiky některých diplomacií. Což je, pokud to do budoucna povede k vyvarování se těchto praktik, bezesporu záslužné. Celá věc má ovšem veliký háček, a tím je způsob pořízení informací, které jsou předmětem sporu a v neposlední řadě jejich citlivá povaha. Tyto materiály byli ukradeny, technicky řečeno vyneseny interním zaměstnancem ozbrojených složek USA, ale ať budu formulovat a upravovat popis provedení jakýmkoliv způsobem, stále je to krádež dat.

WikiLeaks (tady si dovolím prohlásit, že nebudu uvádět žádná jména osob ať už skutečných či smyšlených) získal tato data darem, nebo koupí. Způsob získání mi není znám a pokud vím není ani zatím prokázán, nehodlám jej nijak rozebírat, protože informace stále pocházejí z trestné činnosti, kterou krádež dat je. A tady je první z problémů kauzy, server WikiLeaks neměl žádné zákonné právo tyto informace uveřejnit. Druhý a mnohem závažnější fakt je, že byli uveřejněny informace s klasifikací TAJNÉ a PŘÍSNĚ TAJNÉ. Pokud někdo, nebo něco takového udělá a vymlouvá se na žurnalistiku, pak je všechno možné jen ne novinář. Není totiž napravit, či spíše upozornit na něčí trestuhodné činy jiným trestným činem.

Ano píši co WikiLeaks udělat nemělo (neměl, neměli), teď tedy co se udělat mělo. Nabízejí se dvě možnosti, tou první je vrácení dokumentů jejich vlastníkovi tedy vládě USA. Tady si dovolím malý nekorektní sarkasmus, spojené státy by WikiLeaks nechali zverějnit, některé pikantnosti s prošlou záruční lhůtou a navíc vděk Bílého domu taky není k zahození. Druhá možnost, která se nabízela, pokud jsou informace tak vážné, aby nebyly zapomenuty  (navždy sprovozeny ze světa). Je jejich prědání vyšetřujícím institucím, které u nás na planetě máme! Buď mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu a nebo Organizaci Spojených Národů, případně ideálně oběma institucím najednou.

To co se děje se serverem a okolo serveru WikiLeaks je jen logické vyústění situace. Nikdo se nemůže divit podrážděné až hysterické reakci USA, já si naopak myslím, že protiakce jsou dost vlažné a probíhají s chladnou hlavou (tím mám na mysli zpravodajské služby, ne výroky politiků).

Doposud to bylo o ukradených dokumentech, USA a WikiLeaks, tady to asi taky melo skončit. Teď právě nastupují horké hlavy se zkratem mezi ušima. …. pokračování příště ….

Příspěvek byl publikován v rubrice Filosofické, ze života. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.