Tak nevím, jestli je to důvod k radosti, nebo pláči. Venku je nádherné počasí a já sedím u stroje a píšu tento článek. Ale za chvilku se seberu a půjdu ven, rozletím se do ulic na nákup, deset deka tohodle, dvacet deka támhle toho, půl kila něčeho jiného. A začne pršet. Ne snad, že bych byl takový věštec, či zatvrzelý pesimista. Ale koukám z okna, jak se na obloze formuje hrozitánský mrak.
-=Jenik=-